Vstupujeme do éry chaosu

Vrcholoví manažeři, kteří jsou trénováni v chápání teorie chaosu v ekonomice a sociálních systémech jsou ve výhodě. Ti z nich, kteří jsou kreativní a ještě dobře rozumí Paretovu pravidlu malých příčin a velkých následků v ostré konkurenci určitě zvítězí.

Předvídatelný řád?

Ještě začátkem tohoto století se zdálo, že vše ve světě se řídí určitým předvídatelným řádem. Že se pravidelně střídají hospodářské cykly, tu a tam je nějaká válka, někdy počasí zazlobí a nastane lokální neúroda, sem tam povstanou nějací přistěhovalci apod. Od konce druhé světové války se zdálo, že zhruba co deset let se něco významného stane a pak bude zase pět až deset let klid. Co se v druhé polovině minulého století významného stalo? Namátkou: 1948 – socialismus, 1968 – sociální bouře v Evropě, 1973 – ropná a energetická krize, 1989 – rozpad sovětského impéria, 1997 – asijská finanční krize, 1998 – internetová bublina apod. Málokdy se krizová událost týkala celého světa najednou či málokdy nastal souběh všeho najednou. V novém tisíciletí jsme se těšili, že už bude klid, že se lidstvo ze všeho poučilo, a čekali jsme příchod jakéhosi zlatého věku. Avšak zaskočila nás hypoteční a finanční krize. Trvala nekonečné dva roky a už jsme se naivně těšili, že další krize přijde až za sedm let.

Vstupujeme do éry chaosu a turbulencí

Žel již po dvou letech opět zažíváme divokou turbulenci na finančních trzích. USA se poprvé v historii snížil rating. V arabském světě probíhá revoluce, kterou nikdo nečekal a která změní rozložení sil ve světě. Japonsko srazilo na kolena zemětřesení a tsunami. Německo šokovalo svět a vzdalo se jaderné energie. Evropa má problém s dětmi imigrantů, které nectí žádné hodnoty a např. v Británii ničili a kradli vše, na co přišli. Objevují se smrtelné mutace bakterií, které mohou zahubit desítky miliónů lidí, protože se začínají rodit děti s vrozenou rezistencí vůči antibiotikům. Klima se zřetelně mění a my nevíme, zda do deseti let nastane malá doba ledová či oteplení planety. Terorismus je čím dál více rafinovaný a sofistikovaný, chybí nám „klasický“ uchopitelný nepřítel. Nastal úpadek tradičních hodnot. Oslabuje se vliv států a posiluje se vliv nadnárodních společností a mafií. Do toho všeho sopky na Islandu, v Chile a Novém Zélandě hrozí, že se znovu naplno probudí, budou soptit celý rok a zastaví leteckou dopravu v polovině světa. Podle The Economist jsou oceány „vybrakovány“ od mnoha druhů ryb a do pěti let hrozí bod zvratu, kdy se z moří stanou mrtvé vodní pouště bez života. Na svět se dere množství převratných inovací, které způsobí zánik mnoha oborů a vznik nových.

Bod zvratu

Tedy zvyšuje se turbulence a chaos, jehož vnitřní skryté zákonitosti nechápeme. V letošním roce nastává doba zvratu, od nějž se už nikdy nedočkáme klidného roku. To, co se děje letos, již nebude nic výjimečného, bude to v budoucnu naprosto normální. Z hlediska tradičních  jistot „nezůstane kámen na kameni.“ Každý rok se toto všechno bude dít v různé míře a v různé kombinaci stále a neustále. Překvapuje vás to?  Lidi se strategickým myšlením nikoli. Již to předpověděla americká NIC a další moudří.

Globální trendy

Americká Národní zpravodajská služba (NIC) zveřejnila v roce 2008 zprávu nazvanou Global Trends 2025: A Transformed World. Jejím cílem bylo stimulovat strategické myšlení o budoucnosti na základě identifikace klíčových trendů a faktorů, které je ovlivňují, a možnosti jejich vzájemné interakce. Podle zprávy se už například nebudou bezproblémově střídat hospodářské cykly po sedmi letech, jak jsme byli zvyklí, ale budou velmi nepředvídatelné. Svět zásadně změní další revoluce v informačních technologiích, naprosto převratné inovace a technologie. Svět změní i prudký vzestup vlivu a moci Číny, Ruska, Indie, Brazílie i řady afrických zemí. Velmi dramaticky se sníží se vliv USA, Evropy a řady mezinárodních institucí. Svět podnikání změní finanční fondy, zpřísněná ochrana životního prostředí apod. Svět bude čelit obrovským ekonomickým a technologickým turbulencím, neustávajícím krizím, chaosu a násilí. Podobně jako NIC o tom píše A. Greenspan v knize Věk turbulencí či C. Christensen v knize Business Innovation and Disruptive technology. Počítají s tím vším majitelé firem a top manažeři ve svých strategiích?

Malé příčiny – velké následky

Proč se to všechno děje? Kde je příčina? Málokdo rozumí teorii chaosu v sociálních systémech a jeho vnitřním zákonitostem. Chaos totiž není zmatek, jak by se mohlo zdát, ale jiný druh řádu, který málo známe. Všichni politici a téměř všichni byznysmeni se soustředí jen na prvoplánově „velké věci“ a velká čísla. Málokdo si všímal tzv. malých příčin a jejich kombinaci. Téměř nikdo z politiků nezná zásadní knihu této doby Pravidlo 80/20 od Richarda Kocha. Převratné události totiž nepřicházejí jen tak najednou – bez příčinných spouštěčů a skrytého násobení  jejich dílčích účinků. Podle Paretova pravidla 80/20 se vždy řetězí několik malých příčin, a ty se potencují buď zpětnovazební smyčkou - častým opakováním (tak dlouho se chodí se džbánem) nebo několik odlišných malých příčin se potencuje navzájem až po kritickou mez. Lidé si obvykle nevšímají malých příčin s velkými následky. Nezkoumají sociální jevy od jejich vzniku, aby se poučili jak je v počátečních stádiích ovlivňovat, aby nenapáchaly moc škody. Pak se všichni diví, odkud se krize vzaly. Například evropské vlády po celá desetiletí principiálně neřešily, zda přijímat či nepřijímat imigranty, kolik je jejich bezpečné a kritické množství v populaci, a jak je efektivně začleňovat do společnosti. To se nyní evropským vládám tvrdě vrací (Francie, Itálie, Norsko, Británie apod.)

Další příklad: kvůli hamižnosti – rychlým váhovým přírůstkům a nízkým ztrátám jsou drůbež, prasata a krávy po celá desetiletí krmena antibiotiky. Tato antibiotika se v nás ukládají. Lékaři alibisticky dětem celá desetiletí předepisují antibiotika na každé nachlazení. Epidemie či pandemie budou logickým vyústěním potencování jednoho prvku systému druhým. Nová účinná antibiotika se už asi neobjeví. Důsledky budou strašlivé.

Vlivem stovek kombinací synergických efektů lidské činnosti denně natrvalo zmizí několik rostlinných a živočišných druhů. Mění se citlivé ekosystémy. Za ekonomické krize může nenasytnost některých bank a finančních skupin posílená globalizací. Finanční skupiny ovládly všechno. Každá krize jim dává možnost vydělat obrovské jmění.

Důsledky těchto faktorů doposud probíhaly skrytě, nyní se v plné nahotě objevují. Globalizace jako katalyzátor posílila a urychlila mnoho skrytých či zjevných procesů v systému chaosu. A v tomhle prostředí řídit stát či firmu bude velmi obtížné, protože doposud si téměř všichni myslí, že svět je lineární – příčina = následek. Avšak svět je nelineární, platí pro něj jiné – málo poznané zákonitosti chaosu.

Čeho se bojí manažeři?

Nedávný průzkum IBM mezi 1500 top-manažery z 30 oborů a 60 zemí světa ukázal, že se manažeři bojí nepředvídatelného, turbulentního a chaotického světa, protože jim selhávají klasické manažerské nástroje plánování a řízení. Nyní se tito top manažeři upínají k dvěma věcem: k výcviku kreativity a inovačního myšlení a k výcviku strategického myšlení. Tyto dvě věci považují až tři čtvrtiny oslovených top manažerů za nejdůležitější kompetence manažerů pro budoucí léta. Hned za tím se v pořadí důležitosti řadí integrita slov a činů a vůdcovství.

Na co se manažeři soustředí?

Oslovení manažeři studují, jak si v podniku vytvořit systém včasného varování, který je včas upozorní na kombinaci nepříznivých vlivů, které mohou být pro firmu nebezpečné. Dále se soustředí na přípravu scénářů reakce na tyto nebezpečné situace. Pak trénují kreativitu svou a svých manažerů pro tvorbu vizí a kreativitu vývojářů pro skokové inovace výrobků a služeb. Aby toho dosáhli, chodí sami do dvouletých kurzů typu Master of Business Creativity, nechávají si ve firmách zpracovat audit inovačního prostředí, zda není překážkou inovací. Prozíravé a kreativní zaměstnance delegují do Rady pro strategické řízení. Dělají si benchmarking konkurence, hledají nové příležitosti pro růst přidané hodnoty. A co vy?