Kdo bude živit naše důchodce? Uprchlíci? To je vtip!

Evropa stárne a snižuje se počet ekonomicky aktivních lidí, kteří přispívají do sociálního systému. Dnes prý připadá na jednoho důchodce 1,8 plátců sociálního pojištění. Do roku 2050 to bude jen 1,2 lidí na jednoho důchodce.

Dnešní čtyřicátníci prý dostanou asi jen třetinu či čtvrtinu než by mohli. Důchody budou chtít i stárnoucí uprchlíci.

Podle mnohých politiků a některých novinářů zachrání Evropu před vymíráním uprchlíci z Afriky, Sýrie, Iráku, Afgánistánu. Přitom se neberou v úvahu základní věci:

Většina z nich neumí číst a psát latinkou. Nejsou schopni se naučit cizí jazyk natolik, aby mohli nabýt potřebné technické, případně univerzitní vzdělání, které naše země tak naléhavě potřebuje. Většina je nevzdělaná a bude si hledat nějakou nekvalifikovanou práci na zaučení. Menšina, odhaduje se okolo třetiny ze všech migrantů, bude na sociálních dávkách našich sociálních systémů, do nichž před tím nepřispívali. Někteří uprchlíci si dokonce myslí, že tady dostanou přidělený dům nebo byt, vysoký měsíční příjem, a pak teprve budou hledat práci.

Srovnávání migrantů kulhá

Nelze srovnávat migranty různých kultur a epoch. Například z Řecka k nám v letech 1948 až 1950 přišlo asi 12 tisíc migrantů. Slyšeli jste někdy o tom, že by dělali potíž? Všech 12 tisíc se asimilovalo a jsou platnými členy naší společnosti. Nebo si vězněme Vietnamce. Jsou pracovití, nesmírně si váží vzdělání. Už jste slyšeli o Vietnamcích, kteří by měli radikální názory a chtěli někoho zabíjet ve jménu jiných bohů? Když v roce 1968 – 1969 prchali naši lidé do Rakouska a Německa, asimilovali a stali se platnými členy. Jsou vděční a často i  významní. Nejdou proti hostitelské zemi ani v první, ani v druhé, ani v třetí generaci, jak to vidíme u přistěhovalců v Belgii či ve Francii. Tedy srovnávání utečenců různých kultur je nesprávné. Myslím si, že nápad některých, aby si EU v Sýrii a Turecku sama řídila nábor migrantů je správný. Proč? Co udělají naše úřady s běženci, kteří si trhají pasy, aby nebylo možné dokázat, odkud jsou? Nechají je v táborech či vytvářet ghetta.

Náklady na uprchlíky

Když pozorujete zveřejněná čísla nákladů na uprchlíky, tak jsou vpravdě obrovská. Jde o řády až stovek miliard eur. Otázka zní: proč nelze tyto peníze použít na zvýhodňování mladých rodin, aby měly více než dvě děti? Vzpomeňte si, pokud jste starší, na Husákovy novomanželské půjčky. Toto opatření velmi podnítilo porodnost. Jak to vzniklo a fungovalo?

Novomanželské půjčky

První tzv. novomanželská půjčka byla zavedena v roce 1948, jako pomoc v řešení bytové situace mladých lidí v poválečném období. Půjčky byly tehdy poskytovány až do výše 7 200 Kčs (tehdejší průměrný roční plat se pohyboval okolo 14 000 Kčs). Půjčka byla úročena 3,5 % p.a. Při narození prvního dítěte, přestal být úvěr úročen a navíc byl zůstatek půjčky snížen o 1/6. S každým dalším dítětem byl dluh dále snižován o 1/6.

Podmínky poskytování novomanželských půjček se neustále měnily v závislosti na politických prioritách a finančních prostředcích státu. Na svém vrcholu byly půjčky určené mladým lidem v 70. letech 20. století, kdy vrcholila propopulační politika státu. Podmínky čerpání úvěru byly nastaveny tak, že na ně dosáhly 3 novomanželů. O půjčku si mohl zažádat manželský pár, mladší 30 let, s průměrným měsíčním příjmem do 5000 Kčs.

Úvěr bylo možno čerpat až do výše 30 000 Kčs, což tehdy činilo přibližně 1,5 násobek průměrného ročního příjmu. Půjčky se poskytovaly na výdaje spojené s bydlením. Čerpal-li se úvěr na pořízení bytu, činila úroková sazba 1 %. Při poskytnutí půjčky na zařízení bytu se úročilo 2,5 %. Doba splatnosti byla maximálně 10 let. Při narození dítěte se podmínky půjčky dále zvýhodňovaly – doba splatnosti se prodloužila o jeden rok a dluh byl snížen o 2000 Kčs. S každým dalším narozeným dítětem se z dluhu odečetlo 4000 Kčs.

Taková propopulační politika, jaká byla nastavena začátkem 70. let byla však dlouhodobě neudržitelná. Koncem 70. let se finanční prostředky státu vyčerpaly a podpora mladých rodin musela být zredukována.

Díky inflaci, jenž neustále zvyšovala ceny zboží, bylo nutné upravit podmínky o novomanželské půjčce. V roce 1987 byly podmínky upraveny tak, že půjčku bylo možné čerpat až do výše 50 000 Kčs, doba splatnosti se prodloužila z 10 na 15 let a hrubé měsíční příjmy manželů, kteří o úvěr žádali, musely být do 6000 Kčs.

Po revoluci v 90. letech ještě chvíli existovalo několik podpůrných programů určeným mladým lidem na rozvoj bydlení. Postupně však byly rušeny a to zejména kvůli velkým změnám na realitním trhu (prodej státních domů a bytů do soukromého vlastnictví), vzrůstající ekonomickou úrovní obyvatel a hlavně výrazně klesajícím sazbám hypotéčních úvěrů.

Místo imigrantů vlastní děti

Domnívám se, že nějaký rozumný návrat k podpoře rodin by vyšel levněji, a výsledkem by bylo zvednutí porodnosti na takovou úroveň jakou stát - tedy my všichni, potřebujeme. Noví občané - naše děti a vnuci budou vychovány buď v křesťanském či ateistickém prostředí bez extrémismu. Čerpali by ze systému, do něhož přispívali jejich rodiče. Nic zlého nám od nich nehrozí, nebudou dělat atentáty.

Pokud bychom chtěli okamžitě získat nějaké migranty, proč nezačneme ve velkém oslovovat lidi na Ukrajině a v podobných zemích? Vzpomeňme na naše krajany z Ukrajiny, kteří přijeli před půl rokem. Za půl roku už mají bydlení a práci. V Červené Lhotě jsou jen noví a ti jsou také na dobré cestě se asimilovat.

Když už máme někoho přijmout ze zemí středního Východu, proč by to nemohli být např. Jezídové, kteří mají zakázáno šířit svou víru, jsou mírumilovní a pracovití a nikdy žádné atentáty nedělali? Proč by to nemohli být třeba tamější křesťané? Jen proboha nevykládejme nic o diskriminaci muslimů. Na tohle může demokracie dojet. Proč si je neberou bohaté muslimské země, když jsou stejné víry a kultury? Proč utíkají z Turecka, když je to kulturně podobná země?

Ghetta

Je to na celém světě podobné. Když uteče pár rodin a jsou rozptýleni v novém prostředí, tak se přizpůsobí a snaží se zapadnout. Jakmile je uprchlíků mnoho, místo, aby se asimilovali, většinou si vytvoří ghetta, kde nemusí pracovat, kde nemusí studovat, kde budou používat jen svůj jazyk, uplatňovat jen svou kulturu, své náboženství a svůj přístup k právu. Časem budou chtít stavět mešity, zakládat politické strany, aby mohli v parlamentu prosazovat zákony, které je budou zvýhodňovat. Podle nedávného průzkumu třetina dánských muslimů chce, aby se zavedlo muslimské právo šária. Do nově vzniklých ghett se přestěhuje nějaký radikální duchovní a náboráři z radikálních skupin. Uprchlici se budou radikalizovat. Proč? Nebudou mít práci, budou se nudit, budou zažívat opovržení ze strany většiny, podlehnou velkým a vznešeným myšlenkám. Příkladem může být švédské Malmö a belgický Molenbeeck. 

Malmö

Do některých čtvrtích švédského Malmö se bojí policie chodit, tak čtvrtí jen občas projíždějí v obrněných vozech a nechávají ji napospas kriminálním živlům. Kde to vzniklo? Podle zprávy z roku 2013 (http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/302726-stockholmem-dal-zmitaji-nepokoje-auta-horela-uz-i-v-malmo.html) příčinou nepokojů je podle švédských médií nezaměstnanost, neuspokojivá bytová situace přistěhovalců, sociální vyloučení a rozmáhající se chudoba. Přestože životní úroveň ve Švédsku stále patří k nejvyšším v Evropě, vládě se nedaří zastavit rostoucí nezaměstnanost mladých lidí, která nejvíc zasáhla právě přistěhovalce. Zatímco mezi rodilými Švédy je nezaměstnanost asi šestiprocentní, mezi přistěhovalci přesahovala v roce 2013 až 16 procent.

Molenbeeck

Podle dnešních zpráv je nejvíce teroristů z Bruselské čtvrti Molenbeek, kde je 30 % obyvatel bez práce. (http://echo24.cz/a/ijXvK/bruselsky-molenbeek-hnizdo-islamistickych-teroristu ) Takových čtvrtí je v Evropě více. Jestliže se do Evropy budou valit další statisíce uprchlíků, tak se vytvoří další podobná ghetta, s nimiž si žádní politici nebudou vědět rady a stanou se na několik generací problémem a konzumentem sociálních dávek i zdravotního pojištění. Bez práce, bez zásluh. Z falešné solidarity.

Nové paradigma?

Jestliže je u dříve přišedších migrantů tak vysoká nezaměstnanost, jak vysoká bude mezi těmi dnešními? Problém není v tom, že k nám do Evropy přicházejí uprchlíci. Problém je v jejich množství. Kdo jim zařídí práci? Téměř všichni politikové začínají být zděšení a nevědí, co mají dělat. Proto se nezle divit Velké Británii ani Německu, že chtějí snížit sociální dávky a Británie je podle Camerona je chce vyplácet až po čtyřech letech práce v Británii.

Domnívám se, že po útocích teroristů v Paříži se vše změní. Snad se Evropa vzpamatuje a vytvoří si novou imigrační politiku. Jak v ČT uvedl politolog Petr Robejšek politikové mají po každém podobném incidentu plno řečí, co všechno udělají, pak se to rozplyne a nic se nestane. Efektivní skutky nenásledují, protože v politice je plno různých zájmů. Petr Robejšek má obavu, že se zase nic nestane. Václav Klaus mladší je stejného názoru, a jeho blog http://www.novinky.cz/komentare/386496-komentar-zoufalci-vaclav-klaus-ml.html je také velmi výstižný.

Jen oficiální dogma je správné

Je škoda, že se ve svobodném světě potlačuje svobodná diskuse, která patří do demokracie jako její základní princip. Jakmile má člověk jiný názor než je ten oficiální, je na něj nahlíženo jako na rasistu, xenofoba, štváče as fašistu.