Doba ledová nám převrátí život naruby

Již asi deset let se vědci přou, jestli nastane ve světě oteplení či naopak ochlazení. Prý se to může „zvrtnout“ na tu či onu stranu. V poslední době se však množí zprávy vědců, že nás prý čeká malá doba ledová.  Jestli fakt nastane, máme se na co těšit. Umíte si to představit? To, co dnes vypadá jako obrovský problém, bude zítra fraškou…

Co je to Malá doba ledová?

V minulosti se projevila hlavně v letech 1645 až 1715. Podle Wikipedie je Malá doba ledová označení pro klimatickou anomálii, která znamenala nejchladnější období za posledních 2000 let. Toto období trvalo přibližně mezi 14. a 19. stoletím. Malá doba ledová vrcholila v 17. století.

Pokles průměrné roční teploty lze vysledovat od roku 1310, kdy po středověkém teplém období, započalo razantní ochlazování spojené s nepředvídatelným počasím. Námořníci na severních okrajích středověkého světa začali pociťovat ochlazování ještě o století dříve. Za opravdový počátek malé doby ledové se patrně dá považovat série studených a vlhkých roků 1315 - 1322. Tyto roky se vyznačovaly velmi deštivým počasím od jara do podzimu, které poškozovalo úrodu nebo dokonce znemožňovalo zemědělským plodinám vůbec vzejít. Často nebylo možno ani nasušit dostatek sena pro krmení zvířat v zimě, tato zvířata navíc postihly epidemie nemocí, jež jejich stáda dále zdecimovaly. Po silném růstu počtu obyvatel v Evropě od raného středověku až do počátku 14. století taková série neúrod způsobila velký hlad a neslýchaný úbytek obyvatelstva.

Ve století 15. a 17. se citelně ochladilo na celá desetiletí. Celé Grónsko se pokrylo ledem, zvětšily se alpské ledovce. Na celé severní polokouli panovaly kruté zimy. Léta byla velmi krátká a studená. V té době zamrzaly v zimě všechny řeky západní Evropy. Např. Vltava byla pravidelně pokryta ledem tlustým několik desítek centimetrů. Zamrzalo Baltské moře i Calaiská úžina mezi Francií a Anglií. Oteplování začalo v 19 století.

Co nás čeká?

Zemědělství a energetika

Jestli malá doba ledová opravdu nastane, bude to kruté. Obilí v mírném pásmu nestihne dozrávat a bude plesnivět. Budou nás živit země ze subtropického a tropického pásma. To změní jejich politický a mocenský význam. Ceny potravin velmi stoupnou. Podle odborníka pana Josefa Zemánka oči pro pláč zbudou pouze těm, kdo v boji s globálním oteplováním utratí miliardy dolarů či euro. Fatálně jim prý budou chybět peníze na eliminaci případných škod napáchaných globálním ochlazováním, neboť ochlazení planety o jeden stupeň způsobuje několikanásobně větší škody (náklady) než oteplení o jeden stupeň. Při poklesu průměrných teplot o jeden stupeň klesají zemědělské výnosy v mírném až severním pásmu o desítky procent, zároveň dochází k nárůstu spotřeby energie na vytápění (elektřina, zemní plyn, uhlí, dřevo, topný olej). Nezapomeňme ovšem na brzký konec ropné a uhelné éry (2020 až 2030). Živit ekonomiku pouze ruským či norským zemním plynem a několika mála jadernými, vodními a větrnými elektrárnami nemusí být v čase globálního ochlazování výhodné ani bezpečné.

Developeři, kteří nastavěli skleněné stavby, budou muset přestavovat a mnozí zkrachují. Proto, že zima potrvá až půl roku a zimní teploty budou okolo dvaceti až třiceti stupňů a letní málokdy přesáhnou dvacet stupňů, dojde k obrovskému nárůstu spotřeby energie. Odhaduje se, že o sto až dvě stě procent. Uzavření jaderných elektráren v Německu padne a budou se zřejmě stavět další. Prudce vzroste podíl fotovoltaiky nového typu – tedy polymerových folií se 70 % účinností, kterým stačí rozptýlené světlo. Urychlí se rozvoj technologií na vyhřívání cest, chodníků, společných prostor apod. Protože světové zásoby uhlí skončí za cca 30 let, budou se hledat nové - netušené formy získávání energie. Zelenou dostane využívání geotermální energie, protože na každý kilometr vrtu roste teplota vháněné vody o cca 4 – 5 stupňů Celsia,

Mrakodrapy na zeleninu a ovoce

Nesmírně se urychlí výstavba speciálních mrakodrapů skleníků, které budou pěstovat zeleninu, obiloviny a zrniny pro velká města. Podle údajů prezentovaných v pořadech Big Ideas for a Small Planet na kanále Sundancechanne je pro zajištění soběstačnosti v zelenině zapotřebí  jen pro New York asi 60 až 70 padesátipatrových skleníkových mrakodrapů. A to i bez doby ledové. Praha a další velká města v celé ČR by musely stavět až desítku podobných (nižších) mrakodrapů - skleníků, protože doprava ovoce a zeleniny z jiných zemí bude velmi drahá.

Krajina

Změní se krajina. Radikálně. Jak? Představu si můžeme udělat z příkladu Grónska. Ze zeleného ostrova Greenland se stal nehostinný svět sněhu a ledu. I v našich horách bude celoročně sníh. Zima potrvá půl roku, řeky budou na zimu zamrzat až na dno. Bude se měnit skladba rostlin a dřevin v lesích a na polích. Ledovce vzrostou a horská jezera zamrznou. Léto bude krátké, studené a deštivé. Z české krajiny zmizí vinice, chmelnice, kukuřičné lány, všechny teplomilné rostliny. Také dobytek se promění – zvykneme si na krávy s dlouhou srstí.

Podnikání a sport

Změní se podnikání. Některé obory zkrachují, jiné budou prosperovat. Rozvíjet se budou hlavně obory, které budou produkovat teplo a energii. Totálně se změní stavebnictví a přinese mnoho nových technologií. Změní se doprava a zásobování. Změní se trh s nemovitostmi. Stavět se budou jen super-zateplené budovy. Změní se využívání volného času a řada sportů. Mírné pásmo se stane rájem zimních sportů. Za teplem a koupáním v moři se bude jezdit daleko na jih. Změní se požadavky na oblečení a obuv, které budou muset aktivně vyhřívat. Změní se podoba aut, drasticky ubude jízdních kol a motorek, nebude se venku bruslit na in-linech, ubude větroňů a ultralightů, parašutistů, přibude sněžných skútrů, kluzišť a lyžařů. Výrobci pluhů a „různých odstraňovačů sněhu“ budou mít žně.

Zdravotnictví

Změní se trochu i skladba nemocí. Téměř zmizí klíšťata a s nimi encefalitida a borelióza. Ubude rakoviny kůže, úpalů, úžehů a infarktů z horka. Přibude omrzlin a podchlazení. Opilci a bezdomovci budou na ulicích více umírat. Ubude sluníčka a denního světla a tím pádem se zvýší i počet neuróz a sebevražd tak, jak to známe ze severských zemí. Patrně stoupne spotřeba alkoholu.

Jak se v tom podnikatelé mají vyznat a zařídit se?

Právě nesmírná turbulence ve všem, kam se podíváte, vedla 1500 generálních ředitelů k přesvědčení, že ze všeho nejvíce potřebují rozvíjet tvořivost. Podívejte se na počasí, klima, řádění vulkánů, zemětřesení, prudký úbytek rostlin a živočichů, prudký nárůst populace, bohatnutí Číny a Indie, které chtějí jíst totéž, co bohatý Západ, virové a bakteriální epidemie, útoky teroristů, revoluce v arabském světě, prudký rozvoj technologií, to vše se děje tak rychle, že se firmám velmi těžko plánuje budoucnost – tedy vize a prováděcí strategie. Bez tvořivosti a strategického myšlení manažeři těžko pro své firmy vytvoří tolik potřebný systém včasného varování, možné scénáře reakcí a nové příležitosti k podnikání, které se nazývají „modré oceány“. Proto tolik generálních ředitelů hledá pro své manažery vzdělávání ve strategickém myšlení a kreativitě.

Za jak dlouho to začne?

Klimatologové, kteří vyznávají ochlazení, se přou, zda malá doba ledová nastane již za dva roky, za deset či třicet let. Nejpozději však prý v polovině století. Rozptyl je to fakt příliš velký. Jak poznáme příchod malé doby ledové? Bude přibývat krutých zim, které tu a tam budou střídány velmi teplými zimami. Avšak klima se postupně bude nevratně měnit. A jestli se změní Golfský proud, potěš pánbůh. Pak se můžeme stěhovat jinam.

Zdroje:

Kromě Wikipedie vycházím ze zdrojů: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-globalni-oteplovani-ochlazovani. Z dneška je to http://www.novinky.cz/veda-skoly/236497-na-zemi-zacne-behem-deseti-let-mala-doba-ledova-zjistili-vedci.html